Ve wikipedii je o geocachingu napsáno toto:
„Geocaching je hra na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skryté schránky nazývané cache (v češtině psáno i keš), o níž jsou známy jen její zeměpisné souřadnice (v systému WGS 84). Při hledání se používají turistické přijímače GPS. Člověk, zabývající se geocachingem, bývá označován slovem geocacher, česky též geokačer nebo prostě kačer. Po objevení cache, zapsání se do logbooku a případné výměně obsahu ji nálezce opět uschová a zamaskuje.
Jednou ze základních myšlenek geocachingu je umisťování keší na místech, která jsou něčím zajímavá a přesto nejsou turisticky navštěvovaná. V popisu cache (listing) jsou pak uvedeny informace o místě s jeho zvláštnostmi a zajímavostmi. Cache se ale umisťují i do zajímavých míst velmi frekventovaných. V některých případech je zajímavým právě úkol, který je s nalezením cache spojen.“
Tolik citace z wikipedie
Vzpomínám si, když jsem jako malé dítě hrál na stopovanou, plnil roztodivné úkoly a hledal ukrytý poklad… To ještě nebyla éra mobilních telefonů, internetu, facebooku, twitteru… Doba se mění a pokrok nelze zastavit. To, co se nám mnohým zdálo jako utopická představa sci -fi, je tu. Už nehledáme psaníčka a šipky z větví na zemi, už běháme po městě a v přírodě s mobilem v ruce. Přiznám se, že od včerejšího dne už patřím také k těm lidem, kteří si „odlovili“ svoji první cache. Pravda, chodit s mobilem v ruce kolem dokola a koukat, jak se na displeji otáčí ručička kompasu a měří vzdálenost k pravděpodobnému místu úkrytu, může mudlovi připadat jako holé bláznovství. Ale ten pocit z nalezeného pokladu je stejný, ať už jdeme po stopách šipek z větví nebo s mobilem v ruce a nainstalovanou aplikací…
Takže mám svoji první cache. V euforii jsem šel hledat hned další, ale jedna byla již zrušená a druhou už pro tmu nešlo nalézt. Ale je to opojný pocit, najít poklad, zalogovat, odeslat status na twitter…
Pokrok nejde zastavit…
Moje pomůcky: HTC Desire, program c:geo